Zahrady Pražského hradu pro návštěvníky

Komplex Pražského hradu se pyšní několika úžasnými zahradami, z nichž každá nabízí své jedinečné kouzlo a historický význam.

Královská zahrada, založená v roce 1534 Ferdinandem I. Habsburským, patří mezi historicky nejvýznamnější zahrady.

Tato zahrada byla v 19. století přepracována a inspirována anglickými krajinami a italskými vzory.

V současné době hostí několik významných staveb, včetně Míčové herny, Královského letního paláce a Lvího dvora.

Vrcholem je Zpívající fontána, proslulá jako jedna z nejvelkolepějších fontán renesanční Evropy.

Jižní zahrady hradu – Rajská, Valová a Hartigova zahrada – poskytují úchvatné výhledy na Malou Stranu, Staré Město a nedaleký Petřín.

Palácové zahrady dále zahrnují Ledeburskou, Kolovratskou, Malou Fürstenbergskou a Malou i Velkou Pálffyho zahradu.

Návštěvníci mohou po celou sezónu prozkoumávat staletí historie, architektonické zázraky a klidnou krásu městského prostředí.

Tento článek vám poví více o zahradách Pražského hradu a o atrakcích, které byste si neměli nechat ujít.

Proč jsou zahrady Pražského hradu tak slavné?

Zahrady Pražského hradu jsou proslulé svou bujnou zelení, historickým významem a architektonickými skvosty.

Nabízejí klidnou atmosféru, která umožňuje návštěvníkům uniknout shonu velkoměsta a vychutnat si pocit klidu.

Zahrady, vytvořené v renesančním a barokním stylu, byly svědky staletí historie a kroků královské rodiny, takže každý kout vypráví fascinující příběh.

Zahrady Pražského hradu jsou nutností pro každého, kdo chce prozkoumat staletí historie, architektonické zázraky a klidnou atmosféru uprostřed městského kouzla.

Kolik je zahrad Pražského hradu?

V areálu Pražského hradu se nachází šest krásných zahrad.

Královská zahrada je největší ze zahrad a nabízí mnoho cenných historických budov a dalších památek.

Zahrada na terase Jízdárny (česky Jízdárna) se nachází dále na sever.

Na severu se však zahrada nazývá „Na Baště“.

Jsou známé jako Rajská zahrada, Na Valech a Hartigovská zahrada.

Pojďme si je projít jeden po druhém. Zdůrazníme ty nejzajímavější body a obdivujeme jedinečnou zelenou eleganci Pražského hradu.

Královská zahrada: Největší klenot

Královská zahrada Pražského hradu je krásná zelená oáza, do které se dostanete z ulice U Prašného Mostu.

A to severní branou u Královského letohrádku nebo východním vchodem z Chotkových sadů, nedalekého parku.

Tato rozlehlá zahrada se rozkládá na ploše 3,6 hektarů a táhne se od Jeleního příkopu až k ulici Mariánské Granby a vede až k letohrádku královny Anny.

V roce 1534 navrhl zahradu Giovanni Spati s pomocí Ferdinanda I. Habsburského.

Začali s letohrádkem a kamennou zdí, která spojovala zahradu se zámkem mostem.

Zahrada se stala místem, kde si šlechta mohla užívat, a postupem času zde vyrostlo několik budov.

Jeden z nich, Královský letohrádek, byl později přeměněn na astrologickou observatoř.

Mezi další přístavby patřila Míčovna (herna) a Lví dvůr (Lví dvůr), který se nakonec proměnil ve vinný sklep a restauraci.

Původně byla zahrada uspořádána v precizním renesančním stylu, plná vzácných rostlin a kaštanů, a turecký sultán jí daroval první tulipány v Evropě.

V 18. století se styl zahrady změnil na barokní a přinesl sochy a dekorativní umění, včetně slavné sochařské skupiny s názvem „Noc“.

V zahradě je také budova zvaná chata.

Od roku 1938 slouží jako prezidentská rezidence a původně byla součástí barokního „empírového skleníku“.

Zpívající fontána

Zpívající fontána je úchvatná renesanční fontána nacházející se poblíž letohrádku královny Anny v Královské zahradě Pražského hradu.

Vytvořeno mezi lety 1562 a 1568 mistrem Jarošem podle návrhu italského umělce Francesca Terzia, který žil v Praze v polovině 16. století.

Tato fontána vyniká jako jedna z nejkrásnějších svého druhu severně od Alp.

Fontána, vyrobená z bronzového zvonu, se vyznačuje propracovanými dekoracemi z loveckých scén, reliéfních masek a palmových listů.

Tato socha se vyznačuje tlustým sloupem obklopeným postavami, které vydávají hudební zvuk, když kapky vody dopadnou na bronzovou desku.

Abyste si tuto melodii plně vychutnali, možná se k ní budete muset přiblížit, buď si pod ní pokleknout, nebo si pod ní dřepnout.

Oranžerie:

Oranžerie, navržená Evou Jiřičnou v roce 1999, je moderním zázrakem v Královské zahradě.

Tato konstrukce ze skla a nerezové oceli, která se táhne devadesát metrů, slouží jako živná půda pro rostliny a ukazuje spojení současného designu s tradičním zahradnictvím.

Zahrada na Baště:

Hned nalevo od Čestného soudu najdete Zahradu na Baště o rozloze 2 720 metrů čtverečních.

Tato zahrada má bohatou historii, odhalenou archeologickými vykopávkami, které odhalily pozůstatky budov z románského období.

Původně byl tento prostor mezi hradními zákopy a jeho obrannými zdmi za vlády Marie Terezie přeměněn na baštový dvůr.

Zahrada prošla zásadní proměnou, když vznikla Československá republika.

Je založen na návrzích hradního architekta Josipa Plečnika z konce 20. a začátku 30. let 20. století.

Plečnik také přidal unikátní lávku postavenou přes arkády, která vede návštěvníky přímo k Prašnému mostu.

Samotná zahrada je rozdělena do dvou úrovní, propojených kruhovým schodištěm, což dodává na jejím kouzlu a prozkoumávání je potěšením.

V jednom rohu zahrady, poblíž Arcibiskupského paláce, se nachází malebná zahradní restaurace z 50. let 20. století, která nabízí místo k relaxaci a občerstvení.

V 90. letech 20. století byla zahrada modernizována a zahrnuje automatický zavlažovací systém, který šetří vodu tím, že ji využívá z obnoveného historického vodovodního potrubí hradu.

Tato směs historických prvků a moderních vylepšení dělá ze Zahrady na Baště fascinující místo k návštěvě, které spojuje minulost se současností v krásném zeleném prostředí.

Jižní zahrady:

Jižní zahrady Pražského hradu, včetně Rajské zahrady, Zahrady na Valech a Hartigovy zahrady.

Nacházejí se tam, kde kdysi stály jižní opevnění hradu. Původně měla tato oblast na ochranu valy a příkopy.

V pozdní gotice však Vladislav Jagellonský přistavěl opevnění, která v době renesance ztratila svůj vojenský účel.

V důsledku toho byly tyto obranné struktury odstraněny a prostor se proměnil v zahrady a vinice.

Plečnik zavedl geometrický design s rovnými cestami, obdélníkovými trávníky, roztroušenými stromy a architektonickými prvky, které dodaly zahradám jedinečný vzhled.

Na začátku 90. let, po téměř šesti desetiletích, prošly zahrady rozsáhlou rekonstrukcí a byly znovu otevřeny veřejnosti.

Rajská zahrada se nachází na jižních kopcích a je propojena se soukromou zahradou arcivévody Ferdinanda.

Jeho podobu navrhl architekt Plečnik. Zahrada je přístupná z Hradčanského náměstí po vrcholu Nových zámeckých schodů.

Zahrada Na Valech zabírá většinu jižní části průčelí Pražského hradu.

V devatenáctém století byl přeměněn na přírodní park. Dostanete se k němu přes Rajskou zahradu nebo po Starých zámeckých schodech z Opyše.

Nakonec byla v 60. letech 20. století k zahradě Na Valech připojena Hartigovská zahrada , nejmenší ze tří.

Kromě krásných květinových druhů se zde nachází i Hudební pavilon.

Také vyhlídkové místo u Opyše a Plečnikova schodiště (známého také jako Býčí schodiště) ze třetího nádvoří bylo vytvořeno v roce 1922.

Tyto zahrady jsou součástí historie Pražského hradu a zároveň klidným útočištěm, které ukazuje staletí proměny krajiny.

Jelení příkop:

Jelení příkop je přírodní oblast v rámci Pražského hradu o rozloze přes 8 hektarů. Táhne se od ulice U Brusnice až k velké zatáčce na Chotkově ulici.

Tímto místem, původně důležitým pro obranu, protéká potok Brusnice.

Proud byl však nakonec ovládnut a částečně přesměrován do potrubí.

Za dob Rudolfa II. se celá tato oblast stala královským majetkem. Do příkopu nasadil jeleny a dokonce se z něj stal i lovecký areál.

Koncem 17. století zde byla postavena jízdárna. Nacházel se zde také prašný most, který spojoval Královskou zahradu s hradem.

Tento most byl však za vlády Marie Terezie nahrazen náspem.

Tato změna rozdělila Jelení příkop na dvě části: horní plochu přes 3 hektary a dolní plochu větší než 5 hektarů.

Terasa jízdárny:

Terasa zahrady jízdárny od Pavla Janáka se rozkládá na ploše 3 452 metrů čtverečních v barokním zahradním stylu.

Později, v roce 1957, na něm architekt Vladimír Tintěra provedl určité změny.

Původně byla tato zahrada součástí letní jízdárny zřízené nad novými podzemními garážemi.

Zároveň vytvořili pro jízdárnu dvůr o rozloze 2 241 metrů čtverečních.

V roce 1723 se na tomto místě konala světová premiéra italské opery „Constanza e Fortezza“ (Stálost a pevnost) od Jana Josefa Fuxe.

Pro tuto událost postavili amfiteátr s nočním osvětlením, který by pojal tisíce lidí.

V roce 1946 Pavel Janák proměnil zimní jízdárnu v galerii.

Dnes je zahrada na terase Jízdárny místem pro kulturní akce.

Od roku 1998 hostí Mezinárodní festivaly etnické hudby, které spojují rozmanité zvuky a kultury.

Zahradnické zahrady:

V zahradách Horticultural Gardens na vás čeká kaleidoskop barev, živá přehlídka exotických i původních druhů rostlin.

Každý kout této zahrady zve návštěvníky k prozkoumání rozmanitosti a krásy přírodního světa.

Je určen pro návštěvníky, zejména pro teenagery, kteří touží prozkoumat zahrady Pražského hradu.

Tyto popisy slibují nezapomenutelné dobrodružství místy, kde se historie, příroda a architektura setkávají, aby vyprávěly příběhy minulých staletí.

Každá zahrada nabízí vizuální hostinu a vzdělávací cestu do srdce pražského královského dědictví.

Otevírací doba zahrad Pražského hradu

Zahrady Pražského hradu, včetně Jeleního příkopu, který kdysi hrál klíčovou roli v obraně hradu, mají v průběhu roku různou otevírací dobu:

• Během letní sezóny, od dubna do října, mají otevřeno od 10:00 do 18:00.
  
• Od listopadu do března jsou zahrady v zimním období pro návštěvníky uzavřeny.
  
• Zahrada na Baště však vítá návštěvníky celoročně, a to od 6:00 do 22:00.
  

Dobrá zpráva pro návštěvníky: vstup do zahrad Pražského hradu je zdarma!

Jedinou výjimkou je Ledeburská zahrada, která má sice malé vstupné, ale je docela dostupná.

Zde je stručný přehled vstupného do zahrad Pražského hradu:

• Královská zahrada: Zdarma
  
• Jižní zahrady: Zdarma
  
• Terasa jízdárny: Zdarma
  
• Zahrada na baště: Zdarma
  
• Ledeburská zahrada: 80 Kč (4 dolary) (slevy pro určité skupiny)

Jak se dostat do zahrad pod Pražským hradem: Poloha a pokyny k cestě

Veřejná doprava usnadňuje přístup do zahrad pod Pražským hradem.

Tramvají dojedete na zastávky jako Královský letohrádek, Pražský hrad nebo Pohořelec. Pokud dáváte přednost metru, nejbližší stanice jsou Malostranská a Hradčanská.

Častou volbou návštěvníků je jet tramvají číslo 22 na zastávku Pražský hrad a poté jít po Starých zámeckých schodech dolů ke stanici metra Malostranská .

Mapa vstupu do zahrady Pražského hradu

Často kladené otázky o zahradách Pražského hradu

Obrázek: Dermot68 / Getty Images